Tom Malina: Costa Brava je špička ale..

Letos jsme totiž za 6 dní odjeli pouze 1,5 eliminace, což je sakra málo.

Jak to ale bývá, byl jsem na místě už 3 dny před závodem samotným a foukalo bezvadně. Docela dobře jsem potrénoval, ale se začátkem závodu jako když utne. A jsem si nakonec jist, že následující den po akci začalo opět foukat. Každopádně my jsme strávili 2 dny ježděním a 4 dny čekáním na vítr, což je dost stresujícící. První den jsme odjeli několik heatů ve větru, který podle mě nebyl regulérní, ale budiž. Byl jsem nalosován hned ve 2 heatu a díky tomu, že jsem zaspal trochu na startu, což byla moje chyba a díky tomu, že na rozdíl od ostatních nepoužívám tak velké plachty, jsem bohužel už ztrátu nedohnal a dojel na 5. resp. prvním nepostupovém místě. Další den se první eliminace dokončila, následoval den čekání a den čtvrtý jsme začali eliminaci druhou. V té už jsem odstartoval velice dobře a v těžkém heatu, kde byli čtyří rideři z TOP 15, se držel na 3-4 místě, což stačilo na postup do dalšího kola. Bohužel jsem měl před cílem velkou smůlu a zlomil ráhno, cehož využil francouz za mnou a stihnul mě ještě předjet. Opět jsem tak velice zklamán dojel na prvním nepostupovém místě.

A to bylo pro letošní rok vše. Zbylé dny jsme tak už jen čekali a poslední večer jako vždy rozjeli zajímavou party, když jsme se přidali k plážovému grilování fanoušků starých VW transportérů, kteří tu měli sraz a kterých bylo něco přes tisíc. Celkově jsem tak dojel na 36. místě, což není úplně nejhorší, ale radost z toho teda moc nemám.

Teď následuje pár dní ježdění v Holandsku pak lehký chillout doma a na začátku července vyrážím na největrnější místo na zemi ostrov Gran Canaria, Pozo, kde se pojede asi nejtěžší PWA vůbec.

Už se nemůžu dočkat, bude to asi pěkná mela!!!