Tom Malina: Už jsem zažil lepší sezóny
18. 10. 2010, rubrika Tomáš Malina
Říjen znamená za normálních okolností konec sezóny v PWA. Pro mě osobně ale skončila ta letošní již daleko dříve a to při červencovém závodě na kanárském ostrově Fuerteventura, který jsem po pár dnech musel vzdát a vrátit se domů. Od té doby nejezdím a snažím se dát dohromady.
Psát tedy, že jsem měl dobrou sezónu plnou super ježdění a výsledků, je asi nesmysl. Letos jsem měl prostě v tomto ohledu velkou smůlu. Všechno začalo již ke konci mého pobytu v JAR, kde jsem dostal jakousi střevní infekci, která údajně spustila celý řetězec zdravotních potíží. Nekonečná vyšetření různé povahy, konzultace s lékaři, ale výsledek žádný.
Občasný trénink a příprava na závody taky nestála za nic a tak výsledky v prvních dvou letošních světových pohárech byly pro mne více než příjemným překvapením. Před výše zmíněným závodem na Fuerte jsem držel v žebříčku PWA průběžnou 24. pozici, což byl vlastně jediný stimul, který mě hnal dopředu.
Teď už vím, že to byla zřejmě chyba. Měl jsem raději poslechnout své tělo, které mi tím vším dávalo najevo, že je přetažené. A jelikož jsem neposlechl, dostal jsem právě na Kanárech lekci. Po prvním dni asi nejtěžšího letošního závodu mé tělo odmítlo poslouchat a zazvonil zvonec a pohádky byl konec. Vrátil jsem se tedy domů a podstoupil všechna vyšetření znovu. A výsledek? Všechny potíže byly zřejmě způsobeny fyzickým a psychickým vyčerpáním organismu. Krásná diagnóza.

Poslední dva měsíce tak chiluju a snažím se vyhrabat ze všech nemocí, které jsem stihl nasbírat. Žádná těžká námaha, žádný windsurfing. Taková je prý léčba. I přes všechno to negativní mě ale potkalo pár prima zážitků. Jedním z nich byl Surf festival na Nových Mlýnech, kde jsem se stal na den moderátorem celé akce a musím říct, že mě to dost bavilo. Nicméně tím největším zážitkem se pro mne stal windsurfingový weekend na Nechranicích strávený spolu s dětmi z DD Boršov nad Vltavou, které vyhrály letošní ročník festivalu Out of Home a jejichž první cenou byly základy windsurfingu u nás na Nechra. Musím říct, že jsem se už dlouho necítil tak dobře, jako když jsme byli s dětmi na vodě. Prostě paráda. Člověk si uvědomí, co je vlastně důlěžité a co je pouze bonus.

A tak tu máme druhou polovinu října a já odpočítávám dny do mého odjezdu zpátky do JAR. Sice vůbec netuším, co od toho můžu letos čekat, neboť se ještě stále necítím bůh ví jak fantasticky, ale to nevadí. Cape Town je lék na všechno!

Foto: J.Carter/ PWA, Gedžitka
