Rychlostní rekord zatím odolává

Minulý týden odstartoval projekt 40knots CZ Tomáše Maliny. Jedná se o pokus o překonání českého rychlostního rekordu ve windsurfingu. K vodní nádrži, ze které pije celý Chomutov vyrážíme brzy ráno, čekají nás přípravy a odpoledne by podle meteorologů měl přijít „vánek“ kolem 110ti kilometrů v hodině.

Kolem půl jedenácté vyjíždíme z Tománovy základny v Chomutově a vydáváme se směr Krušné hory a Boží dar. Po půl hodině projíždíme přes první vrcholky Krušnýho hor, kde to vypadá jako v lednu. Stromy obalené centimetrovou vrstvou ledu, na zemi pět až deset čísel sněhu a mlha, že není vidět na krok. Zatímco zbytek posádky se náramně baví a padají vtípky o prosekávání koridoru v ledu přehrady, kde se pojede rychlostní rekord, Tománo úsměvem úplně nehýří.

Když ale sjedeme k vodní nádrži Přísečnice role se obrátí. Dole totiž panuje jaro, všechno zelené a zhruba o pět stupňů tepleji, což ovšem znamená jen pět nad nulou. Voda má kolem šesti – nic moc na letní sport, ale jde se na věc. Po obhlédnutí terénu se vykládají prkna a plachty.

Kompletování netrvá zase až tak dlouho. V péřovkách stojíme mezi pozůstatky lesu, který tady byl ještě než se ruka soudruha tajemníka rozhodla, že tu prostě bude vodní nádrž. Točíme záběry na břehu, což trvá celkem dlouho a vlastně si tím i krátíme nekonečné čekání na vítr.

Kolem půl čtvrté začíná trochu foukat a tak se přesunujeme ke břehu, vítr ale stále není takový, aby se dalo vůbec jezdit natož, aby padla rychlost víc než 74,1 kilometrů v hodině, což je cíl a hodnota rekordu. Po čtvrté hodině už to chceme zabalit, ale krátce před tím se na „místě činu“ objevuje Tománův táta. Radí, aby Tom vydržel pět minut a ono po třech minutách opravdu začne foukat – neuvěřitelný, holt stará windsurferská škola!

Tománo jezdil až do tmy, ale rekord nepadl, GPSka nakonec ukázala 51,4 km/h, všichni jsme ale byli spokojení. Nějaké záběry jsou (na ty se samozřejmě na joyride.cz můžete těšit) a Tománo prostě okoukl terén.

„Na to, že to byl první pokus jsem spokojený. Vítr byl dost poryvový a neměl takovou sílu, aby se dal rekord udělat, ale zkusil jsem to. Důležitý je, že jsem se mohl projet a vyzkoušet to, vždyť tady nikdo nikdy na windsurfu nejezdil. Je trochu problém s kořeny, které jsou nejen na břehu, ale i pod vodou a hladina je dost nízko. Jednou jsem ho skoro trefil, doufám, že se mi budou vyhýbat, není to nic moc trefit ho ve velké rychlosti,“ dodává k prvnímu pokusu Tomáš Malina.

Další pokusy můžou následovat do 28. listopadu, pak totiž Tom Malina odlétá na zimu do JAR, jeho další pokusy budeme samozřejmě sledovat a budem vás informovat.

luk

foto: Jirka Příhonský