Soulrider SurfCamp France 2010 – dáš to?

Pomalu a jistě se nám blíží slunná letní část roku,no a s tím výzva mrknout na další ročník Soulrider Surf Campu na atlantickém pobřeží...z rozžhaveného indonéského ostrova Bali se na evropské léto přesuneme zpět do francouzského maloměstečka Vieux Boucau,kde jako minulý rok proběhne Camp přímo na písečné duně. Co ty na to? Vyrazíš taky?

Pro představu se trošičku vrátím myšlenkami v čase a  schválně  co se nám objeví za vzpomínky...

Vieux Boucau je vzdáleno asi patnáct km od největší evropské surf základny Hossegor,atlantická část Francie zvaná Les Landes. Po osmnácti hodinové projížďce napříč Evropou jsme zastavili přímo u pláže. Jen jsme se rozhlédli a na písečný duně se třepotala ve větru vlajka s povědomím designem Soulrider.cz.

Po privátní cestě jsme se dostali až přímo k jedné z nejpřehnanějších vilek co jsem zatím kdy obývala. Prakticky ani nešlo abychom bydleli blíž k vodě. Stačilo se skutálet cca třiceti metrovou dunu a rovnou skočit do vody. Vlny se lámaly všude kolem nás, ale pro mě nejoblíbenější bylo místo přímo před našim domem, ani napravo, ani nalevo, prostě přímo před námi.A toto byla i mega záchrana morálky, jak se ještě zmíním :o)

První dva týdny byly vlnky dost klidný, možná až trochu moc, ale to rozhodně pomohlo campíkům a začátečníkům, kteří by měli daleko víc práce s prvními kroky. Celkově jsem byla dost překvapená, že po týdnu válčení ve vodě, někteří jedinci velmi slušně sjeli vlnku a nezůstali jen u plácání se v pěně, klobouk dolu :o)

Kromě hlavní náplně, teda výuky surfování, byly na programu všelijaké tématické hry o ceny od sponzorů campu.Velmi zajímavý a urputný byl třeba triatlon, podstatně klidnější petang nebo minigolf. Adrenalinový závod v minikárách stál taky za to. No a komu chybělo nakupování dobrot, vína nebo návštěva surf shopu, rozhodně to neměl daleko.



Našli se i tací, kteří dali přednost zevlování na baráčku, válení se v houpacích sítích, chození po laně nebo tréninku balancu na Indo-boardu.

Nesmím zapomenout zmínit velké pokušení, které se každý den odehrávalo a to byla samozřejmě návštěva nejoblíbenější místnosti v baráku…Bar o který se parádně, někdy až nebezpečně dobře staraly dvojčata Alešák a Arnošt. Právě díky těmto komplikacím :o) jsem byla neskutečně ráda, že jsme to měli do vody tak blizoučko a myslím, že mohu mluvit za většinu :o)



Výlet to byl opravdu parádní, ani malinké vlny mě nemrzeli, páč díky tomu se naskytla možnost zůstat tam celý měsíc.

Poslední týden se odehrál v zajímavém sledu, nejen že se tu objevil kamarád s pořádnou kamerou na rameni a snažili jsme se natočit nějaký sranda záběry, v což pevně věřím, že dobře dopadne :o) Ale navíc se tu jel světový pohár v surfovaní, kde jste mohli vidět většinu hvězd, kteří inspirujou mnoho kolem sebe, ať už ježděním nebo dnešní módou.

Každopádně, první dny jim vlny přáli a k vidění byli hodně slušný triky. Měli jsme štestí, že jsme zaparkovali vedle auta a hele, to je přeci Kelly Slater a hošan si tam voskoval prkno a převlíkal se do neoprenu.



To co předvedl deset minut na to ve vodě, to byl totální přehled nad prknem i vodou.Vše jsme ukončili na Quicksilver párty, kde proběhl freestyle motocross a koncert. Několik posledních dní uteklo hodně rychle, ranní surf, pofackovat věci, natočit kámošovu jízdu v přehnaným sk8 bazénu a mohli jsme se vykutálet směr ČR.

A v takovéhle pohodě proběhlo minulo roční léto...tudíž není divu, že už pomalu balím těch pár švestek, surf a huráá směr Soulrider Beach House. Co vy na to?

Tereza